Výstavy
Vítejte ve světě GapeevArtCentre, kde se vášeň pro umění proměňuje v nezapomenutelná setkání a nadčasové objevy.
Jako organizátor a podporovatel umění se v GapeevArtCentre zaměřujeme na vytváření prostoru, kde se umění setkává s lidmi a ožívá. Každá z našich výstav je pečlivě připravená tak, aby nejen inspirovala návštěvníky, ale také poskytla umělcům jedinečnou příležitost prezentovat své práce široké veřejnosti.
„Obrazy mého světa“, Renáta Zitková ( Z-art)
Únor, 2025.
Tvorba Renáty Zítkové, vystupující pod jménem Z-art, je hluboce zakořeněná v intuitivním přístupu a vědomém výtvarném prožitku. Její obrazy nejsou pouhými vizuálními kompozicemi, ale spíše dialogem mezi vnitřním světem autorky a okolní realitou. Každé dílo vyzařuje specifickou energii, jež reflektuje momentální stav mysli a emoce umělkyně. Její inspirace pramení z fascinace přírodou a mystickými aspekty vesmíru, což se projevuje v kolekcích Nebe a Můj domov. Motivy krajiny, pohybu oblaků a proměnivého světla zde přecházejí v abstraktní výrazy emocí a meditativní atmosféru. Každý obraz vypráví jedinečný příběh, který přitahuje vědomé diváky hledající hlubší porozumění umění. Renáta Zítková pracuje především s akrylovými a olejovými barvami na plátně, přičemž využívá kvalitní rámování, které podtrhuje estetickou hodnotu její tvorby. Kromě malířství se věnuje také uměleckému šperkářství, kde kombinuje křišťálovou pryskyřici, barvy a chirurgickou ocel. Tyto materiály nejen zdůrazňují originalitu každého kousku, ale také zajistí jejich trvanlivost a estetickou hodnotu. Výtvarná díla Renáty Zítkové nenabídejí pouze vizuální potěšení, ale působí jako průvodci na cestě sebepoznání a vnítřní harmonie. Jsou to obrazy a šperky, které nejen zdobí, ale i oslovují duši diváka a přinášejí mu inspiraci a klid.
„Japonika: Vol. Prague“, Leontina Zukrsek
Leden, 2025
Leontina Zukrsek začala malovat především pod vlivem knižních ilustrací Z. Buriana, J. Trnky a M. Alše, později ji ovlivnilo dílo A. Muchy, Toyen či J. Čapka. Ze zahraničních vlivů pak nejvýrazněji zapůsobila na její imaginaci rakouská trojice G. Klimt, E. Schiele, O. Kokoschka, ale také El Greco nebo Caravaggio. Leontina Zukrsek strávila nemalou část života v Beskydech – tamější drsná příroda a rázovitost života přímo ovlivnila expresivitu jejího výtvarného výrazu a její zálibu v jasných barvách. Signifikantní pro její současnou tvorbu je užití pruské modři, práce se špachtlí nebo malba prsty. Témata jejích akrylových maleb k ní často přicházejí ve snech nebo jako hotové vize, inspiraci ale hledá i v mumraji městských ulic, kde také ráda maluje. Fantastické světy, znepokojivá tajemství, bizarní postavičky a situace, které ne vždy můžeme ovlivnit, ale také jistá grotesknost s prvky hororu – to vše je v tvorbě Leontiny Zukrsek zastoupeno. Vedle magického realismu a symbolismu u této malířky najdeme inspiraci kulturami celého světa a snahu si jejich kouzlo podmanit a přenést na plátno. Takovým příkladem je i její putovní výstava Japonika: Vol. Prague věnovaná tématům vodního živlu, ženskosti a masek, ať už tradičních nebo těch vnitřních.
„Letem světem“, Alena Jirasová
Leden, 2025
Alena Jirasová roz. Šidlíková je profesionální malířkou, která se zaměřuje převážně na krajinné motivy, květinová zátiší a energetické obrazy. Své obrazy vytváří technikou olejomalby a akrylu, přičemž klade důraz na hru světel, stínů a barevných odlesků. Její styl kombinuje realismus s jemnými prvky abstrakce.
Narodila se v Praze v roce 1962. Absolvovala výtvarnou školu a profesionální malbě se věnuje od roku 1985. Během studií byla žákyní profesora Kytky. Mimo školu se zdokonalovala u akademických malířů Františka Nedvěda a Oldřicha Holuba, kteří jí předali pevné základy, z nichž čerpá dodnes.
Tvoří barevně vyvážené obrazy, do nichž vkládá svou vnitřní energii. Inspiraci jí přináší příjemná hudba, která ji při malování provází. Do procesu tvorby se zcela ponoří, nevnímá okolí, a tím vznikají díla, která mají svou duši a vyzařují energii a radost, kterou chtějí předat dál.
Akty, akvarely. Jaroslav Svoboda
Prosinec, 2024
Jaroslav Svoboda zvolil zvláštní zkratku, kdy tahy jeho štětce dokonale ovládly umění zachytit to důležité a vynechat nepodstatné. Ano, vědět kterou linku či plochu je třeba umístit na papír je neméně důležité, jako znát, co je třeba zamlčet.
Ony samotné tvary těla jsou záležitostí navýsost výtvarnou a Jaroslav Svoboda má dar vidět je jinak, než my, kdo se dnes na jeho kresby díváme. Vidět je po svém. Má vlastní rukopis, není epigon, a předkládá nám tudíž nevídané. Jeho kresby i jeho grafiky, stejně tak jako abstraktní akvarely vypovídají o tom, že Jaroslav Svoboda je citlivý výtvarník, a tak máme co obdivovat. Od toho jsou výstavy. A ta Jaroslavova je cenná tím, že nám dovoluje dívat se jeho nevšedním pohledem na ženu v její křehké i smyslné kráse.
Jiří Suchý
Jsou věci, které by měly zůstat volné v dimenzi neurčitosti. Někdy jsou slova příliš svazující a ne nadarmo vyjadřuje Jaroslav Svoboda vše prostřednictvím obrazů, prostých vizuálních stop.
K tomuto konání je zapotřebí vyšší dávky citlivosti také proto, že je ještě jemnější, než se zdá. Jaroslav totiž pracuje s extrémně křehkým prvkem: mladými dívkami, často oběťmi soudného a objektivizovaného vidění vlastního těla. Jeho umění je však tomuto pojetí vzdálenější než kdy jindy. Jeho tvorba reprezentující ženskou krásu jistě začíná u těla, ale neomezuje se pouze na jeho vnější vzhled.
S přirozenou jednoduchostí a upřímnou empatií navozuje Jaroslav hluboké spojení s dívkou, kterou kreslí. A jestli jsem si něčím jistá, tak tím, že mnohým dívkám pozitivně ovlivnil pohled na život. K tělu je přistupováno s laskavostí, studováno se zvědavostí a syntetizováno k oslavě duše, jejímž je příbytkem. A při tom se projevuje onen smysl pro harmonii, ono „něco“, co se odráží v ženských křivkách stejně, jako se sluneční světlo dotýká pozemských věcí a může být obdivováno pouze skrze ně.
Rita Cappelli
„Cesta k sobě“, Johanka Hibschová
„Cirkus“,
Daria Borshch (iDolly)
Daria Borshch, známá také jako Idolly, se věnuje umění od útlého dětství. Po absolvování základního uměleckého vzdělání pokračovala ve svém uměleckém rozvoji a v roce 2021 dokončila studium na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, kde získala titul magistry umění v oboru malby.
Od roku 2017 Idolly pracuje na jedinečném obrazu člověka bez tváře, kterého nazývá WhoMan. Tento symbol, zbavený individuality, jí umožňuje zaměřit se na podstatu a kolektivní rysy bez nutnosti přisuzovat konkrétní význam či příběh. WhoMan se stal jejím prostředkem vyjádření myšlenek a emocí a ponechává prostor pro interpretaci diváka.
Současná série se obrací k tématu dětských vzpomínek a nerealizovaných možností. Několik let svého dětství se Idolly věnovala cirkusové gymnastice a ponořila se do světa, který ji lákal atmosférou svobody a magie. Přestože se nedostala až k vystupování, tato zkušenost v ní zanechala stopu jako jedna z možností, kterou kdysi mohla zvolit. Ve svých dílech zkoumá, jak se tento nedokončený příběh prolíná s její tvorbou a jak cirkus zůstává symbolem snů, svobody a úniku od každodenní reality.
Její olejomalby zvou diváka do světa, kde se prolínají sny a realita, a nabízejí každému možnost zamyslet se nad vlastními metaforami svobody a dětských snů.
„Bez omez“,
Výstava běloruských umělců
„Ukryto v plamenu“,
Martin Kapošvary
Říjen, 2024
Tvorba Martina Kapošváryho představuje jedinečné spojení přírodních materiálů, tradičních technik a lokálních motivů.
V sérii „Ukryto v plamenu“ umělec pracuje s opálenými dřevěnými panely, čímž vytváří neopakovatelnou texturu a zvýrazňuje přirozenou kresbu dřeva. Tento proces nejen podtrhuje přírodní krásu materiálu, ale také dodává každému dílu hloubku a autentičnost.
Kapošváry usiluje o harmonické propojení struktury dřeva a olejové malby, přičemž kombinuje prvky sketch techniky, graffiti a kubismu. Tento přístup vytváří dynamický a moderní výraz, jenž kontrastuje s tradičním materiálem. Na opálených panelech umělec zobrazuje zvířata typická pro jeho region, ale také lidské postavy symbolizující spojení člověka s přírodou.
Martin Kapošváry popisuje své umění jako autentické – někdy hravé, jindy temné, vždy však odrážející jeho vnitřní svět. Jeho práce balancují na hranici mezi lehkostí a hloubkou, vyvolávají v divákovi obdiv i zamyšlení. Kromě malby se věnuje také hudbě, která doplňuje jeho uměleckou podstatu a dodává jeho tvorbě další rozměr.
„Kouzlo štětcem“,
Markéta Pokorná
Umělkyně o sobě říká následující:
Má cesta k olejomalbám začala v 15 letech, kdy jsem se samostudiem učila kreslit portréty. Přestože jsem vystudovala technickou školu, po jejím ukončení jsem se v kreslení začala více rozvíjet.
Zlom nastal s blízkým setkáním olejomalby před 8 lety, od kdy se malování intenzivně věnuji. Mými vzory jsou realističtí malíři 19. a 20. století.
Maluji, abych pozorovatele vtáhla do obrazu a on tak mohl naplno prožívat své pocity. Zabývám se tématy spojené s přírodou a hudbou. Vybírám si silné okamžiky, které probouzí naše emoce a pomáhá nám je uvolňovat. Cílem mých maleb uvědomění si daru života, a že tady jsme pro to, abychom náš život žili v souladu s našimi hodnotami a zároveň byli odvážní, procházíme-li nelehkými situacemi nebo zkouškami.
„V rytmu přírody“,
Pavlína Ostrá
(Paave Art)
Umělkyně o sobě říká následující:
Má cesta k olejomalbám začala v 15 letech, kdy jsem se samostudiem učila kreslit portréty. Přestože jsem vystudovala technickou školu, po jejím ukončení jsem se v kreslení začala více rozvíjet.
Zlom nastal s blízkým setkáním olejomalby před 8 lety, od kdy se malování intenzivně věnuji. Mými vzory jsou realističtí malíři 19. a 20. století.
Maluji, abych pozorovatele vtáhla do obrazu a on tak mohl naplno prožívat své pocity. Zabývám se tématy spojené s přírodou a hudbou. Vybírám si silné okamžiky, které probouzí naše emoce a pomáhá nám je uvolňovat. Cílem mých maleb uvědomění si daru života, a že tady jsme pro to, abychom náš život žili v souladu s našimi hodnotami a zároveň byli odvážní, procházíme-li nelehkými situacemi nebo zkouškami.
„V rytmu přírody“,
Pavlína Ostrá
(Paave Art)
Umělkyně o sobě říká následující:
Má cesta k olejomalbám začala v 15 letech, kdy jsem se samostudiem učila kreslit portréty. Přestože jsem vystudovala technickou školu, po jejím ukončení jsem se v kreslení začala více rozvíjet.
Zlom nastal s blízkým setkáním olejomalby před 8 lety, od kdy se malování intenzivně věnuji. Mými vzory jsou realističtí malíři 19. a 20. století.
Maluji, abych pozorovatele vtáhla do obrazu a on tak mohl naplno prožívat své pocity. Zabývám se tématy spojené s přírodou a hudbou. Vybírám si silné okamžiky, které probouzí naše emoce a pomáhá nám je uvolňovat. Cílem mých maleb uvědomění si daru života, a že tady jsme pro to, abychom náš život žili v souladu s našimi hodnotami a zároveň byli odvážní, procházíme-li nelehkými situacemi nebo zkouškami.